Po úvodu Kateřiny Machové Ondřejové, kde byly vysvětleny záměry iniciativy a kde Katka poděkovala všem za to, že se tématu školy rozhodli věnovat a přišli na diskuzi, dostal slovo moderátor debaty Tomáš Feřtek z EDUin. Ten po svém představení uvedl diskuzi tím, že tato diskuze není v rámci České republiky ojedinělá. Podle jeho slov přibývá vzdělaných rodičů, kteří mají představu o tom, jak má být vzděláváno jejich dítě, a to je fakt, se kterým je potřeba se vyrovnat; tato diskuze je pravděpodobně začátkem takového procesu ve Vinoři.
Následně dostali slovo zástupci/kyně všech kandidujících subjektů kromě Evy Bajerové z Domova, která se z účasti na diskuzi omluvila z důvodu zahraniční cesty. Následovala část, ve které probíhala diskuze mezi moderátorem a panelisty/kou a účastníci/ice v publiku do ní zasahovali jen málo, většinou s faktickými upřesněními. S ohledem na přehlednost jsme tuto část strukturovaly po jednotlivých panelistech/ce, jejich pořadí jsme určily podle abecedy.
Kateřina Hájková, která v panelu zastupovala kandidáty/ky uskupení Vinoř je náš domov – KDU-ČSL a nezávislí kandidáti v úvodu hovořila o nutnosti pracovat na rozšíření kapacit školy, a to prostorových i personálních. Dalším důležitým tématem je podle ní otevřenost a komunikace mezi školou a rodiči („Odpovědi na otázky iniciativy jsme dávali dohromady jako tým. Byli jsme tam jak rodiče, tak učitelka a bylo to výborné – měli jsme možnost balancovat…“). Bylo by dobré ustanovit zástupce školy, který by měl na strasti komunikaci s rodiči a veřejností, a to nejenom s rodiči stávajících, ale i budoucích žáků. Iniciativu a její diskusní skupinu na Facebooku vnímá Kateřina Hájková jako začátek určité užitečné diskuze, platformu pro to, aby rodiče sdíleli názory a zkušenosti, ale i informační kanál pro rodiče, které ještě nemají děti ve škole.
Tomáš Feřtek dále položil otázku, co mohou zastupitelé udělat pro zlepšení komunikace a jakým způsobem a jaké informace by se měly dostávat „ven“. Kateřina Hájková nejprve upozornila, že odpovídá jako potenciální zastupitelka a matka, která má ve škole tři děti. Podle jejího soudu komunikace na škole víceméně funguje („ Ne vždycky, ne u všech, ale funguje…“). Pak jsou ale i rodiče, kteří s komunikací nejsou spokojení, a pro ty by bylo dobré zavést veřejné diskuze nebo den otevřených dveří. Dobré zkušenosti má Kateřina Hájková s komunikací s pedagogy, pokud možno i na neformální bázi (ideální je např. školení výlet). Na otázku, k jakému druhu informací o škole by měli mít občané Vinoře přístup, Kateřina Hájková odpověděla, že z diskuse na Facebooku vyplynulo, že velký zájem je o informace k výukovým metodám; rodiče budoucích žáků také zajímá, kdo bude učit děti v prvních ročnících – i tyto informace by podle ní mohly být součástí školního webu.
Na závěr této části debaty položil Tomáš Feřtek otázku, kdo by měl stanovit cíl školy – co by bylo pro budoucí zastupitele žádoucím a měřitelným cílem? V souvislosti s touto otázkou zmínila Kateřina Hájková autoevaluaci jako dobrý nástroj, jak školu dlouhodobě a komplexně sledovat.
František Švarc, stávající starosta a lídr kandidátky ODS, hovořil o zákonném rámci, ve kterém se zastupitelstvo pohybuje, a deklaroval, že „software je výlučně v kompetenci školy“.
Na dotaz Tomáše Feřtka, jakou mají jako zastupitelé možnost vzdělávání ve Vinoři ovlivňovat, odpověděl František Švarc, že je připraven – tak jako dosud – pronajímat objekty MČ pro vzdělávací účely, je možnost připravit či pronajmout nějaký nebytový prostor pro alternativní školu. Prioritou je umístění všech vinořských dětí nad tři roky (nechce rozlišovat děti nově přistěhovavší se a „starousedlické“), což v reálu znamená výpověď okolním obcím, pro které byla vinořská ZŠ spádová.
Na závěr této části debaty položil Tomáš Feřtek otázku, kdo by měl stanovit cíl školy – co by bylo pro budoucí zastupitele žádoucím a měřitelným cílem? Pro Františka Švarce jsou důležitými cíli efektivnost provozu a úspěšnost žáků v přechodu na střední stupeň vzdělávání.
Igor Zahradníček, který byl v končícím volebním období členem školského výboru za Sdružení pro Vinoř, za nějž v těchto volbách kandiduje, souhlasil s Kateřinou Hájkovou v prioritách, naopak vyjádřil nesouhlas se stanoviskem Františka Švarce o „nezasahování“ do školy. Následně hovořil o nutnosti přenést diskuzi o škole, která v současné době probíhá v uzavřených okruzích, ven. Důležité je, aby byl každý názor brán ne jako osobní útok, ale jako obohacení.
Na dotaz Tomáše Feřtka, jakou mají jako zastupitelé možnost vzdělávání ve Vinoři ovlivňovat, odpověděl Igor Zahradníček, že úlohou zastupitelstva je podporovat diskuzi mezi rodiči navzájem, aby si ujasnili názor na to, jakou chtějí školu; v moci zastupitele je diskuze tohoto typu svolávat.
Formulovaný názor pak může budoucí zastupitelstvo diskutovat se školou. To, zda bude diskuze institucionalizovaná, nebo ne, není podstatné, v tomto není třeba nechávat se svazovat zákony.
Tomáš Feřtek se dále Igora Zahradníčka zeptal, jaké informace podle něj rodičům schází. Podle Igora Zahradníčka chybí informace těm, jejichž děti do školy zatím nechodí. Bylo by třeba pracovat na prezentaci školy a proaktivně komunikovat směrem od školy rodičům.
Na závěr této části debaty položil Tomáš Feřtek otázku, kdo by měl stanovit cíl školy – co by bylo pro budoucí zastupitele žádoucím a měřitelným cílem? Igor Zahradníček nejprve odpověděl, že takový cíl musí vzejít z širší debaty a konsenzu, následně uvedl jako měřítko schopnost týmové práce žáků.
Karel Janko, stávající místostarosta a lídr kandidátky ANO 2011, hovořil obecněji o tom, že generace účastníků v sále je odlišná od generace jejich rodičů. Není podle Karla Janka ochotná přijímat bezproblémově status quo, je naopak ochotná o něm pochybovat a hledat lepší řešení. Je třeba dívat se do budoucna na to, jak se svět vyvíjí, a podle toho měnit naši zem, naši obec a naši školu.
Na dotaz Tomáše Feřtka, jakou mají jako zastupitelé možnost vzdělávání ve Vinoři ovlivňovat, odpověděl Karel Janko v tom smyslu, že existují nástroje finanční (to se dosud dařilo, MČ se dařilo získávat zdroje na výstavbu a škola pružně reagovala na velký nárůst dětí), nástroje koncepční (přes školskou radu, kde se uvádějí do souladu tři partikulární zájmy: zřizovatel, rodiče, škola) a podpora občanské veřejnosti.
Tomáš Feřtek dále položil otázku, co mohou zastupitelé udělat pro zlepšení komunikace a jakým způsobem a jaké informace by se měly dostávat „ven“. Karel Janko vidí jako dobrý nástroj náslechy – tedy sledování reálné podoby vyučování (řada jiných nástrojů již zazněla v předchozí debatě).
Pro Jakuba Šimoru zastupujícího ČSSD je prioritou to, aby vinořské děti nemusely dojíždět do školy někam jinam. Jakub Šimora reflektoval proměny a kapacitní rozšíření školy, které je podle něj tím nejdůležitějším; s potřebou komunikace souhlasí – ať už prostřednictvím školské rady, nebo jinými komunikačními kanály. Zřizovatel má podle jeho slov výrazný neformální vliv. Školství je podle Jakuba Šimory pro ČSSD důležitým tématem i z hlediska její celostátní politiky.
Na dotaz Tomáše Feřtka, jakou mají jako zastupitelé možnost vzdělávání ve Vinoři ovlivňovat, odpověděl Jakub Šimora obecně, že nebude rušit to, co funguje, detailnější informace zatím nemá.
Tomáš Feřtek dále položil otázku, co mohou zastupitelé udělat pro zlepšení komunikace a jakým způsobem a jaké informace by se měly dostávat „ven“. Jakub Šimora souhlasil s potřebou komunikace, s tím, že nejlepší je prostě si zavolat a příslušný problém probrat, podpořil také model sousedské debaty. Jako jednu z užitečných informací vidí Jakub Šimora představení průběhu výstavby školy široké veřejnosti.
Poté byl dán prostor dotazům z publika.
První dotaz zazněl v reakci na jednu z psaných odpovědí Karla Janka týkající se manuálu pro rodiče dětí z prvních tříd. Oproti facebookové diskuzi nedošlo k posunu, a proto ty, kteří nevědí, oč jde, odkazujeme na Facebook.
Další dotaz zazněl od matky dítěte ve druhé třídě, která má se školou výborné zkušenosti. Na její otázku po konkretizaci „priorit doby“ (jinými slovy: na co přesně by měla škola reagovat?), které byly zmíněny v předchozí části debaty, odpověděl Karel Janko, že by se škola měla ptát rodičů, jak si představují výuku a nabízet alternativy, z nichž by si mohli vybrat. Dnešní doba vyžaduje od lidí větší míru kreativity, rozdílný způsob výuky dětí – nikoli pravdu sdělovat, ale vést děti k jejímu objevování. Podle Igora Zahradníčka je hlavním cílem to, aby škola dítě neznechutila, aby se těšilo do školy – tedy nadšení z poznávání. Jakub Šimora hovořil o výchově občansky aktivních občanů a o morálce. Kateřina Hájková pak klade důraz na nadčasové hodnoty jako radost ze vzdělání, úcta k sobě i k druhým a ke společnosti ve které žijí. Podle Františka Švarce je klíčová komunikace s tím, že on má ze své pozice se školou jen dobré zkušenosti. A dále spokojenost dětí a pocit bezpečí.
Další dotaz z publika mířil k tomu, co budoucí zastupitelé očekávají od ředitele. František Švarc odpověděl, že kritérií je více. Musí splnit zákonné podmínky, musí být schopen řídit školu efektivně a zvládnout tým 80 zaměstnanců. Podle Igora Zahradníčka by měl být ředitel zejména ekonomicky vzdělaným manažerem a mít svou koncepci; to, jakou koncepci upřednostnit, musí rozhodnout výběrová komise. Pro Jakuba Šimoru je důležitý přirozený respekt, který by ředitel měl mít.
Další série dotazů z publika se týkala velkého tématu financování školy. Vyjasňovalo se, jak je škola financovaná, vyplynulo, že existují velké nerovnosti v rozdělování peněz (v neprospěch Vinoře) a že škola je po nutné a rozsáhlé výstavbě podfinancovaná, v podstatě např. neexistuje další vzdělávání pedagogických pracovníků (dle výroční zprávy za rok 2012/2013 bylo na další vzdělávání pedagogických pracovníků investováno pouze 7 640 Kč). Jako možnosti řešení byly zmíněny navýšení rozpočtu ze strany zřizovatele a individuální fundraising na magistrátu.
Následující dotaz požadoval po panelistech/ce, aby zformulovali dvě nebo tři konkrétní věci, které by rádi změnili. Pro Františka Švarce je prioritou navýšit finance na provoz školy. Kateřina Hájková by podpořila vznik nultých ročníků, které by jednak ulevily školce a jednak pomohly dětem se specifickými potřebami. Jednou z věcí, které by rád změnil Igor Zahradníček, je větší důraz na srovnávání s ostatními školami. Karel Janko zapochyboval, že by další navyšování kapacity školy byla dobrá věc – jen se prohlubuje finanční ztráta, kterou máme. Jediná možnost změny je přes Magistrát prosadit narovnání financování jednotlivých městských částí. Jakub Šimora by rád prosadil nástěnku o výstavbě školy.
Další dotaz se týkal toho, zda má Vinoř vypracovanou demografickou studii. František Švarc odpověděl, že MČ má informace z matriky. Igor Zahradníček kritizoval neschopnost strategického řízení současného vedení. Kateřina Hájková promluvila o nutnosti zjistit přesně potřeby, definovat cíl a pak teprve shánět finance – nikoli vše odvozovat od toho, že peněz je málo. Podle ní jde o to hledat peníze i jinde než na magistrátu či v obci.
Poslední série dotazů se věnovala kvalitě školy. Byl vysloven názor, že se mělo diskutovat právě o tomto. Další účastnice se zeptala, zda škola zjišťovala potřeby a očekávání rodičů, kteří se nakonec rozhodli dítě neumístit do vinořské základní školy. Alfred Teller na to odpověděl, že nikoliv, že respektuje svobodnou volbu rodičů. Podle jeho slov není v komunikaci až takový problém – škola pořádá každoroční setkání pro rodiče budoucích prvňáčků (účast bývá vysoká, ředitel osobně provádí po škole, odpovídá na dotazy).
Tomáš Feřtek diskuzi zakončil diskuzi optimisticky tím, že první krok ke slaďování představ rodičů, školy a budoucích zastupitelů byl učiněn a popřál panelistům (ale možná i nám) hodně štěstí ve volbách.
Zapsaly a vybraly Eva M. Hejzlarová a Kateřina Machová Ondřejová (Nejde o stenozáznam, ale o výběr a zpřehlednění toho, co zaznělo; v případě zájmu můžeme poskytnout zvukový záznam.)
Pozn.: Pokud byste měli nějakou nejasnost, případně našli chybu, určitě nám napište přes Facebook nebo na skolavevinori@seznam.cz – rozhodně to nebudeme brát jako útok na naši práci. ☺
Žádné komentáře:
Okomentovat