Dokument ke stažení (PDF, DOCX).
V Praze Vinoři 29. března 2015
Vážený pane řediteli,
vážená školská rado,
vážení zastupitelé MČ Praha Vinoř,
dovolujeme si Vám předložit dokument shrnující výstupy práce iniciativy „Jakou chceme školu ve Vinoři?“.
Tato iniciativa vznikla v souvislosti s komunálními volbami na podzim loňského roku. Jejím primárním cílem bylo podnítit diskusi o vinořské škole a jejím směřování. Vyvrcholením této aktivity byla veřejná diskuse kandidátů do zastupitelstva. Iniciativa posléze sdružila lidi, které téma vinořské školy zajímá hlouběji a kteří následně konkrétněji formulovali okruhy, jež chtěli dále zkoumat.
Proběhly tři schůzky, kterých se účastnilo vždy cca 15 lidí (bližší informace o schůzkách a iniciativě obecně naleznete na adrese pro-skolu.blogspot.cz). Zformovaly se čtyři pracovní skupiny, které mapovaly jednotlivá témata související se školou: komunikace, finance, kvalita vzdělávání a vzájemná očekávání rodičů a školy. Výstup posledně jmenované skupiny nakonec bohužel není zahrnut v tomto dokumentu, protože jsme – přes vzájemnou snahu – nenašli shodu nad jeho výslednou podobou. Jednotlivé tematické kapitoly sice nesou „autorský rukopis“ – tedy odrážejí především názory a akcenty jejich tvůrců, ovšem snažili jsme se o to, abychom se pod výslednou podobu všech textů mohli podepsat všichni a aby byly zachovány původní hodnoty iniciativy, tj. kultivovaná diskuze a věcnost.
Dokument obsahuje naše doporučení konkrétních kroků ke zlepšení situace v jednotlivých oblastech. Také jsme připojili konkrétní nabídku, jak můžeme školu podpořit my.
Dokument Vám předkládáme s důvěrou, že bude čten se vstřícností a s vědomím toho, že vznikl především z upřímné snahy škole pomoci a přispět co nejlépe k jejímu dobrému rozvoji. Budeme vděční za odpověď na naše podněty.
S přátelským pozdravem
Kateřina Machová Ondřejová a Eva M. Hejzlarová
Komunikace
Konečnou verzi zpracovala Václava Šauliová (vsauliova@seznam.cz)
Tento text je jedním z výstupů iniciativy „Jakou chceme školu ve Vinoři?“. Jeho smyslem je představit podněty ke zkvalitnění komunikace vinořské školy s rodiči svých žáků a se širší veřejností obecně. Domníváme se, že současná úroveň komunikace je velmi dobrá, přesto jsme narazili na několik témat, která bychom rádi předložili škole a jejímu zřizovateli k úvaze.
(1) Webové stránky školy
Webové stránky vinořské školy prošly před nedávnem modernizací, jsou pravidelně aktualizovány a jsou důležitým komunikačním kanálem. Podle informací od pana ředitele se zásadnější změny neplánují. Proto bychom rádi navrhli pouze dílčí úpravy.
Naše doporučení škole: Rodiče dětí, jejichž děti nenavštěvují ZŠ Vinoř, by uvítali více informací o učitelích a výukových metodách, které používají. Obecně je známo, že vinořská škola má kvalitní učitele, kteří se dobře orientují v různých didaktických směrech a přístupech, je však škoda, že nejsou zmíněné přímo na webu školy. Doporučujeme proto rozšíření webových stránek o tyto informace.
Jak můžeme dále pomoci: V případě zájmu ze strany školy rádi vytvoříme „uživatelskou analýzu“ webových stránek a vzniklé podněty předáme panu řediteli ke zvážení.
(2) Kontakt s rodiči
Rodiče, jejichž děti vinořskou školu již navštěvují, mají možnost komunikovat se školou prostřednictvím třídních schůzek a konzultací s učiteli a také prostřednictvím školské rady. Byli bychom však rádi, kdyby naše škola vítala spolupráci s aktivními rodiči a dokonce je k jejich zapojení povzbuzovala, např. podporou založení spolku rodičů (dříve SRPŠ). Praxe ukazuje, že otevřenost školy rodičům a jejich aktivitě snímá z personálu školy břímě jak s administrativou (grantová tíže, shánění a hospodaření s finančními prostředky), tak s organizováním vedlejších školních aktivit pro děti.
Rodiče, jejichž děti vinořskou školu dosud nenavštěvují, by ocenili možnost hlubšího seznámení s vinořskou školou.
Naše doporučení škole: Zvážit zavedení dne otevřených dveří, při němž by rodiče mohli nahlédnout do chodu školy a výuky a komunikovat s pedagogy i s vedením školy. Jsme si vědomi toho, že v prosinci tradičně probíhá setkání ředitele školy s rodiči budoucích prvňáčků. Kapacita této schůzky však není veliká a chybí přímý kontakt s chodem školy.
(3) Školská rada
Vinořská škola má fungující školskou radu, která reaguje na podněty rodičů a v řádném termínu zveřejňuje zápisy z jednání. Ovšem volba zástupců rodičů do školské rady je více než formální. Rodiče žáků mají obecně nízké povědomí o fungování a pravomocích školské rady.
Naše doporučení škole a školské radě:
Zvážit změnu informování rodičů o volbách do školské rady. Profily kandidátů byly sice uveřejněny na webových stránkách školy, ale bez toho, že by rodiče tuto informaci před samotnou volbou obdrželi. Odstupující ŠR neoslovila rodiče s nějakým výstupem o svém tříletém působení, ani nedala svá doporučení před volbou novou.
Informovat rodiče o důležitosti ŠR a jejích pravomocích – schvalování výroční zprávy, schvalování školního vzdělávacího plánu atd.
Zveřejnit kontakty na všechny členy školské rady a její jednací řád.
Zvážit, zda by některá jednání školské rady (např. jedno ročně) nemohla být veřejná.
Finance
Konečnou verzi zpracovala Lucie Kurzová (luc.k@centrum.cz)
Tento text je jedním z výstupů iniciativy „Jakou chceme školu ve Vinoři?“. Jeho smyslem je zmapovat možnosti, jakými lze finančně podpořit vinořskou školu, a navrhnout možné oblasti podpory.
Výchozí situace
Z Přílohy 1 a 2 vyplývá, že všechny příjmy vinořské školy plynou ze zákonných dotací MHMP, od MČ Praha Vinoř, ze stravného a z vedlejší hospodářské činnosti (pronájem tělocvičny a sálku na Vinořském náměstí). Škola hospodaří s přebytkem, který je rozpouštěn do fondů budoucích období.
Škola bohužel nezískala (nežádala?) žádné prostředky z grantových řízení a nečerpala ani z Evropských strukturálních a investičních fondů. Jsme si vědomi, že přístup pro pražské školy, jakožto školy z více rozvinutého regionu, je omezený. Jak je však uvedeno níže, příklady pražských škol, které čerpají z fondů EU, v praxi existují (konkrétně např. školní psychologické poradny financované z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR).
V blízké době bude k dispozici poslední verze operačních programů pro období 2014-2020.
Zástupkyně rodičů ve školské radě Magdalena Rytinová předložila dne 22. 1. 2015 panu řediteli náš dopis, ve kterém jsme žádali o specifikování oblastí, pro které by škola uvítala dodatečné finance. Závěr schůzky a vzkaz pro nás:
Vybavenost školy je dobrá, škola nakoupila interaktivní tabule a další jsou v plánu.
Administrativa potřebná ke zpracování grantů je neúměrně vysoká výsledné částce, kterou škola grantem získá. Někdy se kupují zbytečnosti kvůli vyúčtování a je při nich nutná poměrně vysoká finanční spoluúčast školy.
Možné oblasti podpory a zdroje jejich financování
(1) Asistent při výuce
Jsme si vědomi, že kapacity školních budov jsou aktuálně na maximu, není možné snížit počet žáků v prvních třídách (nástup 2015 a 2016). Proto je podle nás potřeba hledat jiné cesty, jak udržet kvalitu výuky i při vyšším počtu žáků ve třídách.
Vzhledem k plánovanému počtu kolem 30 žáků v prvních třídách se nám bohužel nejeví konstatování, že je škola schopna přijmout všechny vinořské uchazeče a že jsou k dispozici interaktivní tabule, jako dostačující. Sebekvalitnější učitel bude nadměrně zatížen udržením plynulého „chodu“ třídy, a o to méně prostoru pro předání znalostí a dovedností mu zbude.
Rozlišujeme dva typy asistentů:
Asistent pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami
Asistent pedagoga pro párovou výuku
Na zřízení asistenta pedagoga nebo na párovou výuku není podle českého ani mezinárodního práva právní nárok, a to ani pokud jde o děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, natož pokud jde jen o děti ve třídách s vysokým počtem žáků.
Ad A/ Asistent pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami
Osobní asistence je poskytována pouze osobám od určitého stupně zdravotního postižení podle zákona o sociálních službách. Osobní asistent nemůže z titulu svého smyslu a postavení aktivně
vstupovat do vzdělávání ostatních dětí, které navštěvují třídu společně s dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu zdravotního postižení.
Možnosti financování
Peníze státu/obce jsou určeny především na asistenty pro (sociálně, zdravotně) znevýhodněné žáky a jejich začlenění do kolektivu.
Rozpočet kraje – ZŠ požádá u zřizovatele, který podá Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga na odbor školství Magistrátu HMP. Směrnice MŠMT stanovuje závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných dle § 161 odst. 6 školského zákona; obecní úřady obcí s rozšířenou působností provádějí návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu. § 161 školského zákona ukládá krajským úřadům povinnost vyčlenit finanční prostředky do rezervního fondu a věnovat přitom zvláštní pozornost funkci asistenta pedagoga.
- Zdravotně postižení: Kraj (magistrát) na potřebné děti přispívá 50-70 % úvazku.
- Žáci se sociálním znevýhodněním: sociálně slabí, žáci s odlišným mateřským jazykem
V praxi je tato cesta problematická, proto je možné zvážit využití Rozvojového programu MŠMT (viz níže).
Rozvojový program MŠMT – „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním“ (nutný seminář pro žadatele, získaná částka: desetitisíce Kč)
Tutoring neboli pomoc (spolu)žákům, případně zdravotně či sociálně znevýhodněným žákům samotnými současnými nebo bývalými žáky školy. Je to forma dobrovolnického programu, kterou si může zorganizovat každá škola nebo požádat o pomoc okolní neziskové organizace, které již dobrovolnický program mají. Studentům poskytujícím tutoring přináší mnohé profesní zkušenosti (například pro budoucí „pomáhající“ nebo pedagogické profese), ale i osobní obohacení. Pro školu znamená využití tutoringu zvýšení rovných šancí svých žáků v přístupu ke vzdělávání.
Ad B/ Asistent pedagoga pro párovou výuku
Přibývá počet škol, které vysoký počet žáků ve třídách řeší zařazením funkce asistenta pedagoga pro párovou výuku (např. ZŠ Kunratice, ZŠ Strozziho, ZŠ ANGEL).
Přínos asistenta: děti mohou využít maximální pozornosti učitele, který je pak schopen lépe přizpůsobit tempo výuky možnostem žáků. Toto je zajištěno zejména díky rozdělení dětí do skupin o nižším počtu žáků. Oba učitelé tak mohou reagovat na individuální potřeby jednotlivců. Prakticky to znamená, že do výuky jsou vtaženy všechny děti, které se aktivněji zapojují do vyučování a rozvoje svých dovedností. Mohou častěji ukazovat to, co umí. Mohou být častěji úspěšné. Tím se zvyšuje i jejich motivovanost.
Dalším přínosem může být kvalitní zástup v době nepřítomnosti učitele – např. při dalším vzdělávání pedagoga či během jeho nemoci.
Možnosti financování
Pokud je ve třídě, kde se nenachází dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, zřízena školou funkce asistenta pedagoga, která slouží k párové výuce, jde o zcela dobrovolnou iniciativu školy a zákonných zástupců dětí. Tu finančně zajišťují právě tito zákonní zástupci dětí – poskytují škole finanční prostředky na tzv. superhrubou odměnu druhého kvalifikovaného pedagoga ve třídě. Žádný orgán veřejné moci ani veřejná instituce nejsou povinny toto finančně zajišťovat.
Financování asistenta rodiči – asistent pedagoga pro párovou výuku je na plný úvazek vytížen pro dvě třídy (děti mají z 21 hodin učebního plánu 11 hodin, kdy jsou ve třídě dva učitelé nebo je třída dělena na skupiny). Rodiče pokryjí náklady na superhrubou mzdu dalšího pedagoga formou daru spolku rodičů. Dar je daňově odečitatelnou položkou. Výše odměny druhého pedagoga je predikovatelná – dána právními předpisy (tabulkové platy ve veřejné sféře a obecně odvody zaměstnavatele za zaměstnance).
Využívání stážistů (studentů pedagogických fakult v rámci jejich praxe) – škola je využije jako „asistenty“ pedagoga. Nevýhodou je častější střídání asistentů.
Naše doporučení pro školu:
Zvážit využití asistenta pedagoga pro párovou výuku, případně jiného opatření směřujícího k udržení kvality výuky při vysokém počtu žáků ve třídách
Naše doporučení pro zřizovatele:
Vyčlenit z rozpočtu MČ Praha Vinoř prostředky na asistenty pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami a informovat o nich rodičovskou veřejnost
Zvážit finanční podporu asistenta pedagoga pro párovou výuku
Zvážit zřízení pozice „projektového manažera“ administrujícího projekty a granty pro MČ Praha Vinoř i další jím zřizované organizace
Naše možnosti, jak případně škole pomoci:
Pomoc při zakládání spolku rodičů, který by mohl financovat asistenta pedagoga pro párovou výuku
(2) Školní psycholog
Školní psycholog by mohl přispět k dobrému klimatu ve škole – více viz kapitola (4) Šikana ve výstupu Kvalita (včetně moderních pedagogických postupů).
Školní psycholog může na školách působit na plný úvazek (ZŠ Trávníky Otrokovice, ZŠ Angelova Modřany, ZŠ Strozziho) – je financován buď zřizovatelem, nebo z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR (projekt RAMPS-VIP III).
Seznam pražských škol, které využívají SVP (Střediska výchovné péče) nebo ŠPP (Školní poradenská pracoviště): http://www.nuv.cz/ramps/praha
Příklad dobré praxe: http://www.zsangel.eu/zs/index_zs.php, záložka Poradenské pracoviště
(3) Přípravný ročník
Přípravný ročník je určen pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněny, pro děti s poruchami pozornosti a vnímání, děti s vadami řeči. Vzdělávání v přípravné třídě usiluje o snazší zařazení dítěte do prvního ročníku ZŠ a o dobrý start v první třídě. Často využívá prostory školní družiny, může využívat též prostory tělocvičny a školního hřiště, hudebnu, počítačovou učebnu atd.
(4) Další zdroje financování
Využití programů nadací a nadačních fondů
Grantovou tíži není nutno nechávat na škole, může ji nést např. i spolek rodičů při škole. Nadace vypisují grantové výzvy, ale zároveň je možné oslovit je s individuálním projektem. Přehled nadací a vhodných programů viz Příloha 4.
Sponzoring (místních) firem
Na základě předchozích zkušeností se sháněním sponzorských darů pro MČ Praha Vinoř (herní prvek Medúza na hřišti u školy v roce 2012) spatřujeme v tomto způsobu získávání finančních prostředků velký potenciál.
Bylo by třeba zmapovat možnost dlouhodobé spolupráce ze strany místních firem x a zároveň nabídnout, čím může být firmám prospěšná škola.
Naše možnosti, jak případně škole pomoci: Poskytnutí seznamu vinořských firem, na něž jsme se obraceli při shánění sponzorských darů
Kvalita (včetně moderních pedagogických postupů)
Konečnou verzi zpracovaly Eva M. Hejzlarová (eva.hejzlar@email.cz) a Kateřina Machová Ondřejová (katerina.ondrejova@seznam.cz), část „Jak postupuje škola v rámci prevence šikany, agrese, násilí“ napsala Marie Nováková
Tento text je jedním z výstupů iniciativy „Jakou chceme školu ve Vinoři?“. Jeho smyslem je věcně uchopit některá z témat, která považujeme za důležitá, a podpořit tak školu i jejího zřizovatele v tom, aby mohla dál růst a vzkvétat.
Kvalita školy je velmi komplexním tématem. Vzdělávaní, které je smyslem existence školy, má své vstupy a výstupy (žáky, kteří ze školy odcházejí), pozornost lze zaměřit také na průběh (proces) toho, jakým se ze vstupů stávají výstupy. U takto načrtnutého schématu se lze zastavit u každého ze tří parametrů a upřesňovat, jak je možné jej dále uchopit.
Vstupy je možné charakterizovat jako finance, prostory, zaměstnance a zejména žáky, kteří do školy přicházejí se svými znalostmi, zkušenostmi, talenty a motivací.
Vzdělávací proces je (kromě vstupů) ovlivněn čtyřmi (částečně vzájemně provázanými) parametry:
Co učíme? (obsaženo ve ŠVP)
Jak to učíme? (obsaženo ve ŠVP)
Jak se ve škole cítíme? (žáci, učitelé i vedení; klima školy, pocit bezpečí, celoškolní akce apod.)
Jak škola reaguje na změny, jak moc je „učící se“ organizací? (tento parametr chápeme trochu vyděleně – silně ovlivňuje první tři charakteristiky)
Výstupem v pravém slova smyslu jsou žáci opouštějící školu.
Kvalitu školy sleduje Česká školní inspekce během svých inspekcí (zejména parametry 1, 2 a částečně i 3), sleduje ji také škola prostřednictvím autoevaluací (a pravděpodobně i neformalizovaných způsobů sebe-hodnocení; soustředí se na 1-3, autoevaluace je vedená s důrazem na parametr 3) a na sledování kvality má zájem i zřizovatel (ten podle informací z předvolební debaty sledoval spíše vstupy a výstupy, možností je ale více, může postihnout i parametr 4).
V tomto textu si nečiníme nárok na jakkoli celistvé hodnocení kvality školy. Z komplexní problematiky vybíráme témata, které považujeme za důležitá a hodná pozornosti školy, zřizovatele a veřejnosti, vycházíme přitom jen z veřejně dostupných zdrojů, což je také omezení tohoto textu. Těmito tématy jsou samotná forma autoevaluace, další vzdělávání učitelů, moderní pedagogické postupy a šikana.
(1) Autoevaluace
Vlastní hodnocení škol upravuje zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon. Vlastní hodnocení je řešeno paragrafem 12 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., který zní: „Hodnocení se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí.“ Paragrafem 12 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., který zní: „Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy.“
Je tedy povinností každé školy realizovat vlastní hodnocení školy. Ovšem samy školy rozhodují, jak dlouhý bude cyklus zpracování vlastního hodnocení, taktéž rozhodují o struktuře vlastního hodnocení školy a o tom, které oblasti budou v daném období sledovat. Dílčí výsledky vlastního hodnocení školy však musejí zohledňovat ve výroční zprávě každoročně.
„V případě autoevaluace jde vlastně o požadavek, aby škola jako celek, resp. lidé v ní byli schopni společně hovořit o své práci (především o tom, co je skutečně důležité), aby byli schopni docházet
ke shodě v názoru na kvalitu této práce v jednotlivých aspektech. Měli by se dále umět shodnout na tom, co lze se zjištěným stavem dělat, a na tomto základě následně podnikat společné, konkrétní kroky k případným změnám. Autoevaluace tak je potenciálním prostředkem poznání, kde se škola nachází, i východiskem rozvoje školy. Bez takového, na pevných datech založeného poznání, se lze opírat pouze o dojmy.“
Přestože jsme přesvědčeny, že vedení školy má zájem na co nejlepší zpětné vazbě, nedomníváme se, že stávající forma evaluací ji poskytuje. Z veřejně přístupných informací o autoevaluaci školy docházíme k závěru, že jí chybí systematičnost. Z nám dostupných informací plyne, že to, na co se soustředí pozornost, a způsob, jakým se to zkoumá, se často mění a ke zkoumaným skutečnostem se už zpětně nevrací. Nastává tak problém, že není možné porovnat výsledky evaluace v čase, případně nelze porovnat dílčí výsledky např. i s jinými školami.
Příklad: V roce 2010/2011 se žáci 6. a 9. ročníků účastnili Scio testů. O účasti v dalších školních letech se v přístupných informacích k autoevaluaci nepíše. Přitom by např. dlouhodobější sledování výsledků těchto testů mohlo prokázat, zda výsledky udržují v čase svou úroveň, či zda úroveň stoupá nebo klesá.
Opětovná příprava dotazníků, hodnoticích kritérií apod. může zatěžovat pracovníky pedagogického sboru, navíc může trpět metodická správnost dotazníků (nevhodný rámec odpovědí, nejasně formulované otázky, nedostatečný výčet možných odpovědí). Přitom existují volně dostupné seznamy kritérií, dotazníky i s příklady vyhodnocení, případně s výsledky z jiných škol pro srovnání, z nich lze čerpat. Evaluačním nástrojům se věnuje Metodický portál RVP. Hlavní funkcí portálu je umožnit školám využívání evaluačních nástrojů zdarma. Po vyplnění respondenty škola získá zprávu s výsledky v elektronické podobě. Případně lze oslovit externí firmu, která zpracuje evaluační dotazníky na klíč.
Naše doporučení pro školu:
Jasné stanovení cílů školní autoevaluace (co a s jakým záměrem se bude zkoumat) tak, aby bylo možné je dlouhodoběji sledovat
Výběr vhodných nástrojů autoevaluace a využití již ověřených nástrojů (viz především Metodický portál RVP)
Zvážení možností autoevaluace na klíč
Důsledná práce s výsledky vlastního hodnocení školy
Naše doporučení pro zřizovatele:
Zaměření pozornosti na výsledky autoevaluace školy
Zvážení možností finanční podpory autoevaluace na klíč
Seznámení s tím, jaké kroky podniká škola v souvislosti s výsledky vlastního hodnocení, sledování dalších výstupů
Naše možnosti, jak případně škole pomoci:
V případě, že se škola rozhodne vytvářet dotazníky sama, konzultovat metodologickou stránku dotazů
Pomoc se sháněním finanční podpory na autoevaluaci na klíč
V zápisu ze schůze Výboru pro výchovu a vzdělávání z 22. ledna 2015 se téma autoevaluací objevuje také. Zápis se oproti našemu výstupu soustředí spíše na specifikaci procesu autoevaluace (cílové skupiny, návratnost), naším důrazem by byla systematičnost, která umožní dlouhodobější sebehodnocení školy, a práci s výsledky evaluace (viz též bod 4 věnovaný šikaně).
(2) Další vzdělávání učitelů
Podle zákona č. 563/2004 Sb, § 24 mají pedagogičtí pracovníci povinnost dalšího vzdělávání. K dalšímu vzdělávání mají učitelé nárok čerpat volno ve výši 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu.
Další vzdělávání může probíhat mnoha formálními i neformálními cestami: lze vyjmenovat např. semináře a workshopy, vrstevnické učení – vzájemné hospitace, supervize, sdílení pedagogických a jiných problémů, týmové vyučování, společná příprava projektů atd.
Úskalími dalšího vzdělávání učitelů jsou nedostatek času a financí. To také jasně vyplývá z výročních zpráv: „Pedagogičtí pracovníci absolvovali během školního roku 10 kurzů pořádaných akreditovanými středisky pro DVPP – zaměřené na výuku Aj, ekologii, matematiku a práci s dětmi s vývojovými poruchami. Zúčastnilo se 10 učitelek, průměrná délka vzdělávání 1,5 dne. Škola vynaložila na další vzdělávání pedagogických pracovníků celkem 5.560 Kč. Množství ostatních neinvestičních prostředků, ze kterých se mimo mnoha jiných věcí financuje DVPP, se dále snižuje. Snažili jsme se proto často vybírat kurzy, které jsou zdarma. Problémem byly navíc u mnoha kurzů nevhodné termíny – v době školního vyučování učitelé vyučují a nelze je uvolňovat na kurzy.“ (Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2011/2012)
„Pedagogičtí pracovníci absolvovali během školního roku 15 kurzů pořádaných akreditovanými středisky pro DVPP – zaměřené na výuku Aj, matematiky, práci s dětmi s vývojovými poruchami, výuku čtení, práci s interaktivní tabulí, zdravovědu, legislativu. Zúčastnilo se 8 učitelek. Škola vynaložila na další vzdělávání pedagogických pracovníků celkem 7.640 Kč. Množství ostatních neinvestičních prostředků, ze kterých se mimo mnoha jiných věcí financuje DVPP, se dále snižuje. Snažili jsme se proto často vybírat kurzy, které jsou zdarma. Problémem byly navíc u mnoha kurzů nevhodné termíny – v době školního vyučování učitelé vyučují a nelze je uvolňovat na kurzy.“ (Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2012/2013)
V diskuzích pořádaných iniciativou jsme se museli vypořádat také s námitkou cílící na riziko relativně malého přínosu dalšího vzdělávání v kombinaci s dočasným snížením kvality výuky po dobu nepřítomnosti učitele a „suplované“ výuky. Považujeme za důležité, aby byl výběr dalšího vzdělávání promyšlený a aby byla zajištěna kvalita vybraných kurzů. Přínos dalšího vzdělávání pak považujeme ve srovnání s potenciálně sníženou kvalitou výuky v jednotkách hodin (řádově nejde o větší zátěž) za převažující.
V souvislosti s nevhodnými termíny vzdělávacích kurzů zasahujících do školního vyučování navrhujeme zvážit alternativu kurzů na míru v odpoledních hodinách pro větší počet učitelů (z našich zkušeností nejde o nic neobvyklého).
Další vzdělávání je důležitým faktorem ovlivňujícím, co a jak učitelé učí a zda se cítí ve škole spokojeni. Kooperace učitelů (vrstevnické učení a předávání zkušeností) a klima školy jsou spolu ve vzájemném příčinném vztahu. Proto se domníváme, že by další vzdělávání mělo být jak zřizovatelem, tak managementem školy výrazněji podporováno.
Naše doporučení pro školu:
Větší finanční investice do dalšího vzdělávání – jak pro zaplacení seminářů a workshopů, tak pro zaplacení zástupů za školené učitele
Vytváření podmínek pro vzájemnou kooperaci učitelů (hospitace, sdílení zkušeností apod.), inspirace dobrou praxí
Ohodnocení učitelů, kteří se dále vzdělávají
Naše doporučení pro zřizovatele:
Zajištění financování dalšího vzdělávání – jak pro zaplacení seminářů a workshopů, tak pro zaplacení zástupů za školené učitele
Zařazení dalšího vzdělávání učitelů jako ukazatele kvality škol a hodnocení managementu školy mj. podle tohoto kriteria
Naše možnosti, jak případně škole pomoci:
Pomoc se sháněním finanční podpory na další vzdělávání učitelů – tuto konkrétní oblast podle nás může pokrýt i veřejná sbírka – např. mezi místními podnikateli nebo mezi rodiči
Konkrétní podpora: Vinořská škola je partnerskou školou Nakladatelství Fraus. Jako taková má možnost využít nadstandardních služeb odborných konzultantů nakladatelství. Je možné požádat např. o konzultaci s autory učebnic, které škola využívá atd. Vzhledem k tomu, že Kateřina Machová Ondřejová je vedoucí redakce 1. stupně v tomto nakladatelství (tč. na rodičovské dovolené), může i neformální cestou zajistit další spolupráci s nakladatelstvím, případně s její partnerskou o. p. s. Akademie moderního vzdělávání.
V zápisu ze schůze Výboru pro výchovu a vzdělávání z 22. ledna 2015 se téma dalšího vzdělávání objevuje také. V mnoha aspektech se s naším výstupem kryje (např. popis problému), v některých jiných aspektech – např. v možnostech řešení – představuje rozšíření a navíc nabídku pomoci.
(3) Moderní formy výuky
Téma moderních forem výuky nechceme přetěžovat. Nemyslíme si, že škola, která je nevyužívá, je automaticky špatnou školou, nemyslíme si zároveň, že moderní formy výuky jsou přínosem pro školu, děti a rodiče vždy a všude. Zároveň si dovolujeme toto téma otevřít, protože jako rodiče máme s některými z metod aktivní i pasivní zkušenosti a rádi bychom otevřeli diskuzi nad tím, zda a za jakých okolností by bylo možné některé uplatňovat i na ZŠ Vinoř. Jsme si vědomi toho, že základní škola ve Vinoři má vzhledem k rozpočtovému určení daní i svému poslání jakožto komunitní (nikoli specializované) školy specifické podmínky. Rádi bychom nicméně, aby se zřizovatel i škola vyjádřili k tomu, zda a za jakých okolností by bylo možné o některé z těchto moderních forem výuky uvažovat.
Pro začátek by bylo přínosné ujasnit (a ideálně i zveřejnit), jaké výukové postupy se ve vinořské škole používají (např. formou medailonků učitelů – viz rovněž část Komunikace). Pokud by se zřizovatel i škola rozvíjení moderních metod výuky nebránili, navrhovali bychom nejprve uspořádat semináře o konkrétních metodách (včetně zkušeností z jiných škol), aby bylo zřejmé, o čem se rozhodovat, a následně se dotázat rodičů, zda by o tyto metody stáli (přimlouvali bychom se i o zahrnutí rodičů dětí ve vinořské MŠ). V tuto chvíli není jasné, kolik rodičů je se stávající nabídkou praktikovaných metod spokojeno a změny si nepřeje, a kolik by ocenilo její rozšíření, v iniciativě byli zastoupeni i rodiče, kteří měli vůči moderním formám výuky zásadní nedůvěru. (Tím, že jsme téma moderních forem výuky nadnesli, rozhodně nechceme tomuto tématu ve vinořském kontextu uměle dodávat na významu.)
Při přípravě tohoto tématu zaznívaly hlasy zpochybňující jednak přínos těchto metod např. oproti frontálnímu výkladu, a jednak možnost otevřít v rámci jednoho ročníku např. jednu třídu, kde budou převážně využívány jiné metody výuky než frontální výklad.
Co se týče první pochybnosti, lze jistě najít řadu dobrých i špatných individuálních zkušeností (opakujeme, že netvrdíme, že tyto metody jsou přínosem pro každé dítě, naše děti i my sami s nimi nicméně máme dobré zkušenosti). Na tomto místě zmíněnou pochybu nicméně vyvrátit ani potvrdit nelze, komplexnost výukových metod, jejich cílů, nástrojů a dovedností, které podporují a rozvíjejí, je taková, že by si tato oblast zasloužila obsáhlejší zkoumání. Pro základní orientaci jsme nicméně
sestavili přehled metod, od kterého se lze odrazit. Všechny metody podle našich informací umějí s individualitou žáka pracovat lépe než frontální výuka. Na snahu o stručné vystižení těchto metod jsme kvůli jejich komplexitě rezignovali.
Název metody | Kde lze najít info | Finanční a jiné nároky (přibližné) |
Kritické myšlení | Cca 8 000 Kč na absolvování základního kurzu, je vhodné, když lze uspořádání třídy měnit, ale není třeba nic speciálního. | |
Začít spolu | Cca 4 000 Kč na absolvování základního kurzu, specifické uspořádání třídy do center aktivit | |
Projektové vyučování | http://www.ctenarska-gramotnost.cz/projektove-vyucovani/pv-tipy/projektove-vyucovani-1 | Minimální |
Montessori | Cca 150 000 Kč na absolvování základního kurzu, další desítky tisíc na pomůcky |
Druhou pochybnost směřující k možnosti mít „pod jednou střechou“ různé výukové metody, např. i formou alternativní třídy, je možné rozptýlit na příkladu ZŠ Na Dlouhém lánu, kde vedle sebe v ročníku existují třídy běžné a Montessori. Rodiče dětí navštěvující Montessori třídu platí 5 000 Kč ročně jako příspěvek na pomůcky a vyrovnání platu učitelů (kvůli menšímu počtu dětí ve třídě). Na dni otevřených dveří byla naše kolegyně, která se explicitně ptala na možné problémy plynoucí z koexistence více stylů (např. nevraživost, napětí apod.), nicméně ředitelka vysvětlila, že napětí nepozoruje, obě skupiny rodičů jsou spokojené, protože jsou obě přesvědčené, že jejich dítě dostává tu nejlepší možnou péči. Problematická je přirozeně výše zmíněná platba, která může zakládat diskriminační přístup školy. Příkladem, že podobná kombinace není ke škodě školy, je např. jablonecká ZŠ, o které tamní vedoucí odboru školství také mluví velmi kladně (zde byla Montessori třída zřízena v původně „problémové“ škole, aby škola získala novou energii a aktivnější rodiče). V této škole není zařazení do Montessori třídy nijak zpoplatněno.
(4) Šikana
Smyslem této části není spekulovat o prevalenci šikany na ZŠ Vinoř, ani o tom, zda je řešena správně. Ve svých úvahách se opíráme o dokumenty dostupné na webových stránkách školy, konkrétně o výsledky autoevaluace. Tematizaci šikany najdeme na dvou místech: prvním jsou výsledky dotazníkového šetření konaného mezi rodiči při třídních schůzkách 24. listopadu 2011, kterého se zúčastnilo 273 rodičů, druhým je dotazníkové šetření mezi žáky konané 6. a 7. prosince 2012 (zúčastnilo se 121 žáků) .
V prvním případě je pro nás podstatné tvrzení č. 4 „Škola je bezpečné prostředí pro žáky – chrání je před šikanou a patologickými jevy.“ Celkem 139 rodičů (53 %) zde zaujalo stanovisko „Souhlasím“, 115 rodičů (44 %) pak vybralo možnost „Částečně souhlasím“ a 8 rodičů (3 %) možnost „Nesouhlasím“.
Tyto výsledky zaujmou zejména ve srovnání se stanovisky vůči jiným tvrzením, kde rodiče s pozitivně laděnými výroky ve velké většině souhlasí
. Zároveň nemusejí tyto výsledky vypovídat nic o tom, jakým způsobem škola problém šikany řeší (byť osm rodičů, kteří formulují své stanovisko jako nesouhlasné, nelze v tomto případě brát na lehkou váhu), rozhodně ale vypovídají o tom, že se podstatná část rodičů necítí v souvislosti s bezpečným prostředím (mj. šikanou a patologickým chováním) příliš jistě. Na tuto nejistotu by podle nás bylo dobré zareagovat např. přísunem většího množství informací rodičům o tom, jak je problém šikany ve škole procedurálně řešen, uspořádáním semináře pro rodiče či žáky apod.
Vedení školy výsledky této části vyhodnotilo následovně: „V otázce ochrany dětí před šikanou a patologickými jevy je největší procento nespokojenosti (3%), mírně převládá úplná spokojenost nad částečnou. My se snažíme a budeme se snažit i nadále každý projev tohoto chování, jakmile se o něm dozvíme, řešit. Těžko ovšem vyhovíme všem zúčastněným, protože ve hře jsou vždy dvě strany, oběť a pachatel. My se především snažíme zabránit dalšímu pokračování nevhodného chování“. Vedení deklaruje ochotu tyto problémy řešit, což je chvályhodné, ale u deklarace jen zůstává.
Přibližně o rok později (6. a 7. prosince 2012) měli k podobným výrokům zaujmout stanovisko žáci 6. – 9. tříd (škála byla pětibodová včetně možnosti „Nevím“). Vzhledem k tématu šikany jsou důležitá stanoviska k výroku „Ve škole se cítím bezpečně“, kde 41 % žáků souhlasilo, 33 % částečně souhlasilo, 15 % částečně nesouhlasilo, 9 % nesouhlasilo a 2 % vyplnila kolonku „Nevím“. Vzhledem k tomu, že nemáme srovnání s ostatními školami, nelze říci, zda je míra „částečného nesouhlasu“ a „nesouhlasu“ v normě, či zda nabyla extrémních hodnot. Interpretace vedení u tohoto dotazníkového šetření chybí. V kontextu výsledků dotazníkového šetření mezi rodiči bychom ale doporučovali věnovat tématu bezpečného prostředí, šikany a sociálně patologických jevů větší pozornost než doposud.
V řadě škol se při péči o klima školy osvědčila pozice školního psychologa – viz (2) Školní psycholog ve výstupu Finance. Další doporučení se v této věci formulovat neodvažujeme. Určitý směr vytyčuje ve svém samostatném příspěvku Marie Nováková:
Jak postupuje škola v rámci prevence šikany, agrese, násilí
1. Program prevence rizikového chování školy je zaměřen na tři oblasti
Zneužívání návykových látek
Nepřizpůsobivé chování, násilí, agrese
Rizikové chování v oblasti reprodukčního zdraví
Program je každoročně vypracován metodikem prevence, je pro školu povinný. Zahrnuje: informace, dovednosti včetně nácviku (komunikace, asertivní ne apod.), posílení osobnosti žáka (sebeúcta, sebe přijetí apod.) Realizováno učiteli v rámci výuky, besedy, semináře s externisty, spolupráce rodiny a školy.
2. V rámci výchovně vzdělávacích programů škola implementuje Etickou výchovu EtV s prvky prevence: nácvik dovedností v jednotlivých předmětech (program EtV), výchovný styl pedagogů v rámci celého klimatu školy. Zodpovědnost: metodik prevence, nebo metodik EtV, ev. zástupce.
3. V případě podezření na šikanu (nevyprovokované, úmyslné, opakované násilí) – upozornění ze strany žáka, rodiče, učitele - zasahuje škola ihned. Forma řešení je volena obvykle podle škály Dr. Koláře. Řeší: třídní učitel, metodik prevence, vedení školy (zástupce, ředitel, metodik), u závažnější formy externista (pohled zvenku), popř. instituce, která se touto formou práce zabývá (práce s jedinci, práce s kolektivem třídy).
Škola postup zná a má vytvořen systém prevence. Řešení může být různé, od napomenutí, důtky, přeřazení do jiné třídy, družiny, školy apod.
K dotazníkovému šetření 2011: Otázkou zůstává jeho vypovídací hodnota. Jestliže žáci odpovědí, že se cítí bezpečně z části, další logickou otázkou je otázka po příčině. Zde bych viděla toto téma pro práci
třídních učitelů, popř. metodika prevence (odpovědi totiž budou pravděpodobně různé podle věku žáků, skupiny, klimatu třídy). Např. Cítíte se bezpečně zčásti? Proč? Co chybí? Co působí nejistotu? (dotazník, diskuze)
Co uděláme pro to, aby se to změnilo?
(Slovem MY jsou míněni nejen učitelé, ale také žáci, popř. rodiče.) Bez spolupráce nastolit trvalou změnu není možné, i klima třídy se mění ve spolupráci s žáky.
Přílohy naleznete ve verzi ke stažení (PDF, DOCX).
Žádné komentáře:
Okomentovat